Jmenuji se René Hamrla a je mi 50 let. Vyrůstal jsem v úplné a spokojeně fungující rodině. Ve svých 20 letech jsem se pustil do podnikání a po velmi krátké době jsem začal ochutnávat první nádechy „úspěchu“. Dařilo se mi téměř vše a přestal jsem respektovat zákonné normy a žil v domnění, že se mi přece nemůže nic stát.
Po deseti letech jsem byl odsouzen za pokus o krácení daně na 4 roky. Po 2 letech jsem byl propuštěn a vstoupil do života s předsevzetím, že se to už nestane. Uplynulo dalších 10 let a já jsem našel odvahu znovu podnikat. Vybudoval jsem firmu s desítkami zaměstnanců a odpovídajícím, ne malým, obratem. Přišly průvodní problémy a já jsem se tenkrát v dobé víře uchýlil k jednoduššímu řešení ze všech možných. Nezvažoval jsem důsledky svých rozhodnutí a znovu jsem zachyboval.
Po téměř 15 letech od svého propuštění, jsem byl znovu odsouzen, tentokrát na 6 let.
Byla to obrovská chyba, za kterou jsem nezaplatil jen já, ale také celá moje rodina, moje děti. Bohužel až po několika měsících strávených ve vězení, mi začala pomalu docházet uvědomění, co je to vlastně úspěch a hodnoty k němu směřující. Život se mi otočil naruby. A dnes jsem za to vlastně šťastný.
Běhat jsem začal ve výkonu trestu zprvu nejprve proto, abych zůstal fyzicky připravený do dalšího života, ale také proto, že to byl vlastně únik k sobě. Mohl jsem přemýšlet o svých chybách, smířit se s nimi a začít se pomalu dívat dál, na život, který přijde po propuštění. Samotné propuštění jsem tenkrát vnímal jako velmi těžký a složitý krok.
A je to tak vlastně i dnes, s odstupem více jak 1 roku. Byla to směs těžkých a zásadních rozhodnutí, které musí každý z nás, propuštěných vězňů, dělat. I přes nepřízeň společenských obvyklostí a předsudků, se kterými se denně setkáváme. A to nejen při hledání zaměstnání, ale také ve svých rodinách, které jsme tolik zklamali. Při tom všem se snažím zůstat ukotven u svých přesvědčení a hodnot, o kterých si myslím, že jsou konečně ty pravé. Je to ta složitější cesta, ale věřím, že je to ta správná k trvalé integraci do stabilní rodiny a společnosti.
Svou otevřeností k minulosti se snažím o to, aby nás lidé nehodnotili podle povrchních informací, které se k nim dostávají a trestních rejstříků, ale podle toho, jak přistupujeme k životu a k plnění svých osobních a společenských povinností.
Více aktualit
.png)
Už jste slyšeli první tři epizody podcastu Vězni jsou taky lidi?
Společně s platformou Děti jsou taky lidi a Zdeňkou Šíp Staňkovou jsme spustili nový podcast Vězni jsou taky lidi. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky i lidmi s osobní zkušeností, kteří otevírají témata, o nichž se u nás příliš nemluví. Dotýkáme se toho, jak zásadně nás formuje dětství a prostředí, ve kterém vyrůstáme. Věříme, že pochopení těchto souvislostí je klíčem k prevenci kriminality. Zároveň ale pomáhá i odsouzeným najít způsoby, jak po propuštění žít bez návratu k trestné činnosti
Důležitým tématem jsou také děti vězňů – v Česku jich žije až 40 tisíc. O jejich situaci se mluví málo, a přitom i ony jsou často skrytými oběťmi.
1. díl – Gabriela Slováková, ředitelka Probační a mediační služby
Gabriela Slováková působí ve vězeňství od roku 2003. Vedla ženskou i mužskou věznici, dnes stojí v čele Probační a mediační služby a je iniciátorkou Yellow Ribbon Run v ČR. Povídáme si s ní nejen o dětství odsouzených, ale i o jejich dětech, o mediaci, o roli Probační a mediační služby, i o tom, proč je důležité dávat druhé šance.
„Někdo, kdo vyrůstá v nevyhovujícím prostředí, ke špatnému chování rodičů získá celoživotní odpor, a někdo naopak zapadne do toho vzorce.“
První díl podcastu si poslechněte tady: https://www.youtube.com/watch?v=2TT5MYPpj4c&list=PLF3z0mHEWiIVQzirIZikkwS32nJlzNXnA&index=3
2. díl – Josef Hrubý, vězeňský terapeut
Vězeňský terapeut Josef Hrubý už řadu let pracuje s odsouzenými ve Vinařicích. Vede skupinové terapie, kde se lidé učí porozumět emocím, zvládat agresi a hledat příčiny svého chování. V rozhovoru vysvětluje, proč je terapie ve vězení důležitá a jak může pomoct k životu bez návratu k trestné činnosti.
„Recidivu máme okolo 70 %, ale v tom našem terapeutickém programu díky tomu, že se jim intenzivně věnujeme, je jen kolem 30 %. U té práce mě drží to, že my jsme s těmi kluky v kontaktu i venku a vidíme, že žijou dobře, mají rodinu, práci, splatili si dluhy...tohle nám dává energii.“
Druhý díl podcastu najdete tady: https://www.youtube.com/watch?v=hAs_cgV8NN4&list=PLF3z0mHEWiIVQzirIZikkwS32nJlzNXnA&index=2
3. díl – Sláva, odsouzený z Věznice Vinařice
Sláva si odpykává 17 let za vraždu. Otevřeně mluví o tom, proč se to stalo, co ho k činu vedlo a jak ho vězení proměnilo. Jeho osobní zpověď ukazuje, že i za mřížemi lidé hledají cestu k pochopení sebe sama a k nové budoucnosti. Je součástí terapeutické skupiny, kterou vede Josef Hrubý, s nímž jsme si povídali ve druhém díle.
„Osm let jsem tady ve skupinové terapii. Za tu dobu jsem zjistil, že jsem schopnej přijmout zodpovědnost za svoje činy, přijmout vinu, to, že chybuju a jsem člověk, že jsem schopnej se se svýma chybama vyrovnat...“
Třetí díl si můžete pustit tady: https://www.youtube.com/watch?v=_0JOOpyLVj0&list=PLF3z0mHEWiIVQzirIZikkwS32nJlzNXnA&index=1
Pokud vás série zaujala, budeme rádi za sdílení na sítích. A nezapomeňte nás sledovat, ať vám neunikne další díl.
.png)
Startuje série rozhovorů „Vězni jsou taky lidi“
Z iniciativy Děti jsou taky lidi Zdeňky Šíp Staňkové vzniká ve spolupráci s projektem Žlutá stužka nová série podcastů „Vězni jsou taky lidi“. Cílem je ukázat, jaký dopad má vězeňství nejen na samotné odsouzené, ale také na jejich děti a celé rodiny.
Moderátorka Zdeňka Šíp Staňková povede otevřené rozhovory jak s odborníky, tak s lidmi, kteří mají osobní zkušenost s výkonem trestu nebo návratem na svobodu.
První díl představí Gabrielu Slovákovou, Yellow Ribbon Run a práci Probační a mediační služby.
Série chce bourat předsudky, otevírat nepohodlná témata a hledat cesty, jak může společnost pomoci rodinám, které vězení zasáhlo.
Sledujte nás proto na sítích, ať vám žádný díl neunikne.
Rapper Lipo chystá klip k písni o druhé šanci, podpoří tak osvětu v tématu dětí vězněných rodičů
Známý rapper, zpěvák a textař Lipo, který je ambasadorem iniciativy Yellow Ribbon Run, chystá videoklip k písni Sáro, která vypráví příběh hledání druhé šance a cesty ven ze složité životní situace. Na skladbě spolupracoval s Kubou Rybou, frontmanem kapely Rybičky 48. Projekt vzniká ve spolupráci s organizací Yellow Ribbon, která už deset let pomáhá lidem po výkonu trestu začít znovu.
„Píseň Sáro vypráví příběh člověka, který hledá cestu zpátky do života, učí se nést odpovědnost za své chyby a snaží se dát druhou šanci sobě i lidem kolem sebe,“ říká Lipo.
„Společně s Kubou Rybou jsme chtěli dát této skladbě ještě větší sílu, nejen hudebně, ale i lidsky, a poslat tak vzkaz společnosti.“
Pomoc dětem, které si osud nevybraly
V Česku žije podle odhadů neziskových organizací až 40 000 dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení. Tyto děti se často potýkají se stigmatizací, osamělostí i s psychickými nebo ekonomickými problémy.
„O dětech vězněných rodičů se u nás moc nemluví. Přitom právě ony jsou těmi nejzranitelnějšími,“ říká Veronika Friebová, manažerka PR a péče o komunity organizace Yellow Ribbon.
„Je důležité, že se tato témata dostávají do veřejného prostoru i skrze hudbu, která má moc oslovit široké publikum napříč generacemi.“
Hudbou ke změně
Klip se bude natáčet mimo jiné i v prostorách Věznici Jiřice a zapojí se do něj i lidé, kteří mají vlastní zkušenost s návratem do života po výkonu trestu. Součástí příběhu budou motivy rodičovství a vztahu rodič–dítě.
„Hudba je silný nástroj, dokáže otevírat složitá společenská témata způsobem, který je přístupný, emotivní a srozumitelný,“ říká Gabriela Slováková, iniciátorka Yellow Ribbon Run v ČR a ředitelka Probační a mediační služby.
„Díky spolupráci s umělci jako Lipo nebo Kuba Ryba posouváme osvětu v oblasti trestní politiky na úplně novou úroveň.“
Největší kampaň o druhých šancích v ČR
Píseň a příběh v klipu Sáro navazuje na desetileté výročí Yellow Ribbon Run, největší osvětové akce v ČR zaměřené na integraci lidí s trestní minulostí. Jejím cílem je nejen bourat předsudky, ale i přispívat k bezpečnější společnosti. Premiéra proběhne na podzim 2025.
Poděkování
Děkujeme Vězeňské službě České republiky a vedení Věznice Jiřice za ochotu a podporu nejen při realizaci natáčení, ale i při našich dalších projektech.